K divokým koním přibyli zubři

Bývalý vojenský výcvikový prostor mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou se dnes díky příjezdu sedmi zubřích samic z Polska stal prvním místem, kde se vyskytují všechny tři klíčové druhy původních velkých kopytníků Evropy: tedy divocí koně, zubři a pratuři.
Koně se do Česka vrátili letos v lednu a u Milovic jim daří (o prvním hříběti zde), pratuři se k nim připojili v říjnu, zpětně vyšlechtění zubři dnes odpoledne.

Nedělní příjezd sedmi samic do lokality Trhaviny mírně pozdržel rozmáčený terén na posledním úseku dlouhé cesty, takže k aklimatizační ohradě kamion se zvířaty dorazil až za asistence bagru po druhé hodině odpolední. Zhruba o hodinu později byla zvířata vypuštěna.

„Podobný pohled se lidem nenaskytl možná několik posledních tisíc let,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která za tímto projektem stojí.

Zubři byli v přírodě vyhubeni až počátkem dvacátého století, poslední pratur uhynul v roce 1627 v královské honitbě u polského městečka Jaktorow a koně přinejmenším před mnoha sty lety. Jejich populace však přežívaly na různých místech, takže opravdu neměly tisíce let možnost potkat se v jedné lokalitě.

 

Zubři měli původně na pastviny u Milovic přicestovat jako první, ale organizace jejich transportu byla nejsložitější. Protože jsou zubři velmi plachá zvířata, přepravují se ve speciálních bednách, přesto bývá jejich přeprava riziková.
Zubři a pratuři jsou příbuzní, takže musí být odděleni

„V bývalém vojenském prostoru Milovice se teď velcí kopytníci vyskytují na dvou pastvinách vzdálených přes čtyři kilometry. Zubři a pratuři jsou totiž příbuzné druhy a jejich soužití zatím není vyzkoušeno, ani jedna z pastvin navíc není pro dvě stáda velkých turů dostatečně velká,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Zatímco divocí koně a zpětně šlechtění pratuři se pasou na čtyřicetihektarové pastvině v sousedství Milovic, zubři dnes začali zabydlovat aklimatizační ohradu v lokalitě Traviny nedaleko Benátek nad Jizerou. Po karanténě na ně čeká pastvina o rozloze zhruba sto dvaceti hektarů. Podle Dostála probíhají další jednání, mimo jiné se Středočeským krajem, která by měla umožnit další rozšíření.

K divokým koním přibyli zubři. Prohánět se budou tam, kde dříve RusovéSkupina sedmi samic dorazila ze tří polských rezervací: Pszczyna, Niepołomice a Kiermusy, náklady na jejich pořízení přesáhly včetně ceny transportu půl milionu korun. Nejstaršímu zvířeti je sedm let, nejmladšímu dva.
Býk za samicemi přijede o pár dní později, protože původně vybraný samec neprošel přísnými veterinárními testy. „Předpokládáme, že v průběhu příštího roku by mohla být na světě první mláďata,“ doufá Dalibor Dostál. Přikrmování zubři nepotřebují, vystačí si s tím, co jim nabízejí pastviny.

Projekt chrání další ohrožené druhy rostlin i živočichů

Projekt Česká krajina, který za návratem velkých divokých zvířat do Česka stojí, oceňuje nejen veřejnost, pro niž se ohrada s divokými koňmi stala oblíbeným místem vycházek. „Sleduji i velmi pozitivní vliv velkých savců na proměnu stepní krajiny Milovicka, kde se opět šíří vzácné druhy rostlin,“ ocenil přínos hejtman Středočeského kraje Miloš Petera.
Projekt podporuje i město Benátky nad Jizerou. „Město Benátky nad Jizerou vítá iniciativu společnosti Česká krajina v nasazení velkých kopytníků v oblasti Traviny u Benátek nad Jizerou. Doufáme, že zubři a divocí koně budou postupně napravovat to, co člověk zanedbal. Šetrným cíleným spásáním se vytváří podmínky pro obnovu původní skladby ohrožených stepních biotopů v této oblasti,“ konstatoval Jaroslav Král, starosta města Benátky nad Jizerou.

K divokým koním přibyli zubři. Prohánět se budou tam, kde dříve RusovéMěsto se chystá v místě vybudovat naučnou cyklostezku s pozorovatelnou a šetrnou turistikou tak zvýšit osvětu a propagaci celého území. Péči o zvířata bude zajišťovat Správa městských lesů Benátky nad Jizerou.

Záchranu biodiverzity bývalého vojenského prostoru, který je dnes evropsky významnou lokalitou, podporuje i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která spravuje část tamních pozemků. „Zachování specifických stanovišť pomocí velkých spásačů vegetace vidím jako smysluplnou a efektivní cestu péče o připravovanou národní přírodní památku. Navíc se jedná o projekt významný z vědeckého hlediska, a to nejen pro přírodovědce,“ říká Ladislav Pořízek, ředitel příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR, kterým je Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Projekt chce naší přírodě pomoci nejen tím, že do ní navrátí velké kopytníky. Cílem je především ochrana a obnovení ohrožených stepních biotopů s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů, které se spolu svelkými kopytníky vyvíjely po tisíce let.

Zubři teď budou pobývat v dvouhektarové aklimatizační ohradě, po karanténě budou vypuštěni na hlavní pastvinu. Krátce na to je doplní druhá skupina divokých koní, kteří přijedou z anglického Exmooru. Péči o zvířata bude zajišťovat Správa městských lesů Benátky nad Jizerou.

„Pro vznik přirozené mozaiky je totiž klíčová právě kombinace zubrů a divokých koní, protože každé z těchto zvířat se zaměřuje na jiný typ potravy. Zatímco koně spásají především traviny, zubři spásají jiné spektrum bylin a budou více odstraňovat náletové dřeviny. Díky tomu vznikne přirozená mozaika, kterou pro svůj život potřebuje řada ohrožených druhů rostlin a živočichů,“ vysvětluje důvody tohoto spojení Dalibor Dostál, jehož ochranářská organizace spolupracuje na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalšími odbornými institucemi.

No Internet Connection